Petícia za spravodlivé referendum

Práve hrá:

V Egypte to zase vrie..

Začala v Egyptě druhá fáze revoluce?

Tereza Spencerová

Červen 30, 2011

Na Tahríru už to zase vře. Mládežnické organizace původně plánovaly masové shromáždění až na 8. července, ale v úterý večer se na centrálním káhirském náměstí a v jeho okolí shromáždily stovky demonstrantů a pozůstalých po obětech lednové revoluce, kteří skandovali hesla namířená proti šéfovi vojenské junty Tantavímu, a policie proti nim zasáhla slzným plynem a gumovými projektily.

Jak se zvěsti o policejním zásahu rozšířily po městě, řady demonstrantů začaly houstnout a ze stovek jich byly tisíce. Zvláštní bylo, že se do prvních potyček zapojili i diváci v káhirském cirkusu, kteří se uprostřed představení prostě hromadně zvedli a vydali se přes most přes Nil na Tahrír.

Podle některých zpráv střet s policií vyvolali policejní provokatéři, kteří se vydávali za pozůstalé „mučedníků", jiné teorie do rolí provokatérů dosazují členy mubarakovských místních rad. Byly to poslední orgány státní správy, které ještě fungovaly z „minulých" časů a jejich členstvo se skládalo hlavně z členů mezitím rozpuštěné Mubarakovy Národní demokratické strany nebo jejích sympatizantů. A tyto místní rady, fungující po celém Egyptě, byly den před propuknutím nynějších pouličních bojů zrušeny -- možná stovky tisíc lidí tím přišly o svou dosavadní moc a výsady.

Policie, která také - ale z jiného úhlu - mluví o předem naplánovaném střetu, hlásí několik desítek zraněných, z nichž většinu prý mají tvořit její příslušníci, nicméně údaje z káhirských nemocnic mluví o více než šesti stovkách a objevily se i údaje o nejméně tisícovce zraněných lidech. O brutalitě policejního zásahu svědčí i potvrzená smrt jednoho mladíka. Příčina zatím není jasná.

Organizovaná mládežnická hnutí, která se ustavila během lednové revoluce, už vyzvala k mohutným akcím na pátek na Tahríru a náměstích všech velkých měst, a to hlavně s požadavkem na potrestání Mubaraka a jeho nohsledů, stejně jako policistů nesoucích odpovědnost za smrt bezpočtu lidí.

To je v kostce asi tak situace z noci na dnešek. Jasné přitom je, že ke střetu prostě dojít muselo. Vládnoucí vojenská junta, která už před časem zakázala veškeré stávky a demonstrace, svou původně proklamovanou roli - tedy dovést zemi v klidu k parlamentním a prezidentským volbám a pak odstoupit -- totiž nezvládá (nebo zvládat ani nechce). Už potřetí byl bez uvedení důvodu odložen soud s nenáviděným Mubarakovým ministrem vnitra Habíbem Adlím, pozůstalí po jeho obětech byli vykázáni ze soudní síně, a k tomu egyptská média skoro každý den přinášejí zprávy o tom, že se ten či onen důstojník policie nebo tajné policie, který by se měl za normálních okolností zodpovídat před soudem, vrací na svůj post. Pozůstalým, kteří je žalují za smrt svých blízkých, je přitom vyhrožováno, že policie uvězní někoho z jejich rodiny, „třeba kvůli obchodování s drogami".

Mubarak i Adlí by nově měli stanout před soudem druhý den letošního ramadánu, který začíná kolem 1. srpna, nicméně každému je jasné, že právě kvůli svátku bude soud o měsíc odložen. Na zklidnění situace určitě nepřidal ani Mubarakův právník, podle něhož si svržený diktátor stěžuje, že ho „jeho lid zklamal"...

Potíž je, že policie zvyklá za časů Mubaraka na naprostou beztrestnost, evidentně svou „práci" za jiných podmínek ani neumí, a její elita nechce nic jiného, než si znovu upevnit bývalou moc. Junta ale jako by ani nechápala sílu rozhořčení lidí, kteří by po třiceti letech diktatury a půl roku po pádu diktátora potřebovali vidět potrestaného alespoň jednoho brutálního a vraždícího policistu. Jako by nechápala, jakou moc má pocit spravedlnosti a jak po něm Egypťané žízní. Místo toho se junta všemi silami vrací k diktatuře... Junta to ale bude mít svým způsobem těžší než kdysi Mubarak, protože lidé od ledna stihli poznat, jaké je to být svobodní, a už si tenhle pocit vzít jen tak nenechají. Jak junta zareaguje na situaci, která se začne vymykat její kontrole?

Zdroj literarky.cz