Petícia za spravodlivé referendum

Práve hrá:

Kaddáfi je mŕtvy

Neviem, neviem, ale na tejto fotografii, ktorú uvidíte aj na videu ak si zastavíte na 007sek. je nejaký mladý človek. Alebo sa mýlim?

Tu je článok z outsidermedia.cz ktorý tiež pochybuje:

Zprávy o dopadení a zabití libyjského vůdce Muammara Kaddáfího vykazují všechny znaky obvyklé mediální manipulace.

Jedna fotografie z mobilního telefonu, na níž by mohl být Kaddáfí (víme, co umí Photoshop, a ukázali nám to už na fotomontáži s mrtvým bin Ládinem), jeden krátký videozáznam ze zohavování mrtvoly, na němž evidentně není takřka sedmdesátiletý stařec, ale muž ve věku kolem padesáti let, jiný videozáznam, na němž se krátce mihne mrtvola muže podobného Kaddáfímu, utajování, co se týče mrtvého těla, několik verzí jeho smrti, seznamy zabitých loajalistických vůdců a Kaddáfího synů, v ČT naaranžované jásání několika demokratických "bojovníků", kteří s výkřiky "Alláh akbar" gesty předvádějí, jak budou podřezávat a věznit své odpůrce, al-Džazíra, reportující údajně z oslav v Tripolisu, ale natočeno je to tak, aby nikdo nemohl lokalizovat místo a velikost davu, hledá anglicky mluvící lidi (taky mohli trochu šetřit pudrem na účinkující)...

Teď ještě schází, aby Kaddáfího tělo hodili někde do moře...

A literarky.cz napísali toto:

Jeho tělo bylo vystaveno v Misuratě, kam bylo převezeno poté, co byl Kaddáfí zabit, když se pokoušel o útěk ze Sirty. O příčině jeho smrti zatím nepanuje shoda. Uvádíme obě verze. Video z YouTube.

Verze 1:

Agentura Reuters: . Na kolonu aut s Kaddáfím, který prchal ze Syrty, zaútočila letadla USA a Francie. Po zásahu se kolona rozdělila na dvě skupiny. Bývalý libyjský diktátor se pak podle bojovníků povstalecké Přechodné národní rady (NTC) spolu s několika svými muži ukryl do kanalizačního potrubí, kde je obklíčili protivníci. Premiér Přechodné národní rady (NTC) Mahmúd Jibril uvedl, že Kaddáfí bez odporu vylezl z kanalizační roury, poté byl střelen do ruky, byl naložen do kamionu, který se dostal do křížové palby při cestě do nemocnice. "Byl zasažen kulkou do hlavy," řekl premiér Jibril s tím, že není jasné, která strana měla vypálit osudnou ránu

Verze 2:

New York Times: Kolem 08:30 místního času, konvoj (agentura Reuters uvádí několik desítek vozidel) Kaddáfím vyklouzl z opevněného města Syrty, které se stalo dějištěm jedné z nejkrvavější a nejdelší bitev v občanské válce. Město se ocitlo na pokraji pádu.

Konvoj neurazil ani dvě míle, když byl na něj zahájen útok z amerických letounů Predátor a z francouzských stíhaček. Postup konvoje byl zastaven, ale konvoj nebyl, podle slov francouzského ministra obrany ministr obrany Gérarda Longuet, zničen.

Na záznamu z mobilního telefonu je vidět Muammar Kaddáfí na kapotě auta, jak je shozen z ní a ocitá se uprostřed rozvášněného davu a prosí jej o milost. Dále je vidět, jak je na zemi a bojovníci jej uchopili za vlasy. Po tváři mu stéká krev na jeho uniformu pískové barvy a dav křičel „Bůh je veliký!"

Později byl Kaddáfí ukázán a měl na hlavě stopy po kulkách, což podle patologa svědčí o tom, že byl zastřelen z bezprostřední blízkosti.

Všechny agentury se shodují v tom, že potom, co se rozšířila zpráva o smrti vůdce Kaddáfího, davy lidí v ulicích začaly oslavovat událost střelbou do vzduchu a voláním"Allahu Akbar."

A reformy.cz napísali :

Pomohli jsme zavraždit Kaddáfího a poneseme za to odpovědnost

Autor:

: František Matějka

Kaddáfí byl jedním z nejúspěšnějších vládců Afriky a rozvojového světa vůbec. Jeho největší chybou bylo, že se postavil nikoli vlastnímu lidu, ale západním mocnostem, když odmítl dál nakupovat jejich zbraně a požadoval po nich plnění za odebranou a včas nezaplacenou ropu.

Za jeho vlády se z Libye stal nejúspěšnější stát Afriky, který, s ohledem na možnosti, v řadě oblastí svou sociální politikou dokonce strčil do kapsy řadu států západního světa. Na rozdíl od jiných, kteří ke svému boji využívali a využívají špinavých metod doposud, přistoupil na odškodnění za útok na letadlo nad skotským Lockerbie a vyšel západu vstříc ohledně zbraní hromadného ničení a jejich kontroly mezinárodním společenstvím. Nevzpomínám si, kdy bychom na rozdíl od ostatních mohli za dlouhé roky nazpět označit Libyi za strůjce teroristických útoků či základnu jejich aktérů.

Vaz mu nezlomili sami Libyjci, ale dva miliony přistěhovalců ze subsaharské Afriky a k tomu pár těch, kteří chtěli moc nad Libyí místo něj ve spolupráci s lidmi, jako je Sarkozy. O žádné touze po demokracii nemůže být na straně rebelů ani řeč. Zatímco před „Arabským jarem“ měly všechny konflikty a nepokoje ryze národní charakter a nepřesahovali hranice, budou mít problémy po tom, co západní státy aktivně podporovaly a podporují změny v dotčených státech, celosvětový charakter. Během konfliktu zmizely ze skladů v Libyi desítky tisíc zbraní, mezi nimi dokonce ruční protiletadlové střely. Stejně jako stály USA na počátku vzniku a síly Usámy bin Ládina, zavinily nyní především evropské státy podporou rebelů a účastí na smrti takových, jako byl Kaddáfí, budoucí terorismus, kvůli kterému budou v Evropě dál utahovat šrouby a omezovat své vlastní občany, aby je před terorismem „ochránily“.

Jsme členy NATO, která dle mého přesvědčení bezprecedentně porušila mandát Rady bezpečnosti OSN a aniž by tento byl jakkoli změněn, v rámci ochrany bezletové zóny začala v průběhu doby aktivně válčit na straně rebelů. Jedním z posledních cílů byl konvoj vozidel, ve kterých byl i Kaddáfí, jehož následně zavraždili povstalci při zatýkání. Vůdcové západních mocností si nyní bláhově myslí, že si rozdělí Libyi a její bohatství, protože jim ti, co vládnou po Kaddáfím, jdou na ruku za pomoc při jeho svržení a dodávky zbraní dostali na dluh. Bude to však trvat přesně tak dlouho, než povstalci získají skutečnou moc. Dopadne to nakonec stejně, jako v Afghánistánu s Talibanem a Al-kajdou. Ta ostatně ve svých prohlášeních změny v Africe podporuje, neboť zjevně ví, že islamisté v těchto zemích mohou jen výrazně posílit.

Jako členové NATO, kteří nevyužili práva veta a nikdy se neozvali proti zásahu nad územím cizího suverénního státu, který před vojenským zásahem neohrožoval a ani to neměl v úmyslu žádný jeho členský stát, poneseme bezpochyby následky. V kombinaci se současnou otevřeností Evropy přistěhovalcům a multikulturalismu můžeme očekávat jediné – terorismus se jako odplata stane v budoucích letech součástí našich životů. Takový bude důsledek zásahu evropských států v Libyi a jejich podíl na zavraždění Muammara Kaddáfího. Nechť si na to vzpomenou všichni rádoby humanisté, kteří se rozhodli vyvážet „ideály svobody, míru a lásky“ do světa pomocí letadel, bomb a řízených střel s plochou dráhou letu, až budou na území Evropy umírat nevinní lidé stejně, jako před časem při teroristických útocích v příměstských vlacích v Madridu nebo v metru v Londýně. Zavraždění Muammara Kaddáfího a podpora Arabského jara evropskými státy jsou v důsledku jen dalším sebevražedným hřebíkem do rakve západní civilizace.